Statutární město Ostrava - oficiální portál
  • Velikost písma:
  • A
  • A
  • A

Osobní nástroje

Městská památková zóna Moravská Ostrava

Poslední změna: Úterý 06.09.2011 12:52

Největší památková zóna v Moravskoslezském kraji vznikla v roce 1992 a je tvořena centrem Moravské Ostravy. Najdeme zde ojedinělou přehlídku architektury a urbanismu z přelomu 19. a 20. století. Na Masarykově náměstí se nachází řada zajímavých staveb, např. budova Staré radnice, v níž dnes sídlí Ostravské muzeum, někdejší kavárna Habsburg (dnes knihkupectví Academia) či lékárna u  Zlaté koruny a mnohé další. Uprostřed náměstí pak stojí Mariánský morový sloup z roku 1702, jeho blízkým sousedem je nedávno opět navrácená socha sv. Floriána, patrona všech hasičů.
Významnou součástí Městské památkové zóny jsou i další ostravská náměstí, např. secesní Jiráskovo náměstí, zvané též Kuří rynek, Smetanovo náměstí, jehož dominantu tvoří budova Divadla Antonína Dvořáka a funkcionalistický obchodní dům Librex, náměstí Dr.  E.  Beneše s palácem Elektra a bankovními paláci, či Prokešovo náměstí, kde se rozprostírá budova Nové radnice s vyhlídkovou věží. 
Za zmínku stojí rovněž sakrální stavby. Nejstarším kostelem v Ostravě je kostel sv. Václava z 13. století. Druhý největší chrám na  Moravě a ve Slezsku, po bazilice na Velehradě, katedrála Božského Spasitele je ozdobou a jednou z nejkrásnějších církevních památek ve městě. 

NOVÁ RADNICEVyhlídková věž Nové radnice

Vyhlídková věž tvoří významnou dominantu města a především budovy ostravské Nové radnice z roku 1930, která je největší radniční budovou v České republice. Strohý funkcionalistický styl oživuje efektní projekt věže, která, podle mínění architektů, tvoří vznosný maják z betonu, kovu a skla. Vrchol radniční věže se totiž tyčí do výšky 298,05 m nad hladinou Jaderského moře, což představuje 85,60 m nad sousedním okolím. Věž je opatřena hodinami se světelným ciferníkem, zdviží a rozhlednou ve výšce 72,59 m. V radniční budově pod věží je pobočka Ostravského informačního servisu, kde lze získat jakékoli informace, publikace i cizojazyčný výklad o městě. Vyhlídková terasa věže je otevřena denně.  

 

STARÁ RADNICEStará radnice - Ostravské muzeum

Roku 1894 vzniklo v Moravské Ostravě „Industrie und Gewerbe Museum“, které mělo podporu německého vedení města. Téhož roku vzniká i české Průmyslové a  živnostenské muzeum. Po  první světové válce byla všechna tři ostravská muzea spojena v jedno, se sídlem ve staré poště. Dne 4. října 1931 bylo slavnostně otevřeno muzeum v jedné z nejstarších budov Ostravy, ve staré radnici na Masarykově náměstí, kde se nachází dodnes. Od června 2009 je  otevřena nová stálá expozice zahrnující uměleckohistorické sbírky, historii města či  přírodu a  krajinu zdejší oblasti. Unikátním exponátem a chloubou Ostravského muzea, u  které by se měl každý návštěvník zastavit, je pokojový orloj (Maškův orloj), vysoký 225  cm. Orloj má 51 funkcí a 4 části – vlastní hodinový ciferník, kalendářní, astronomickou a planetární část.

 

Mariánský sloup

Od roku 1702 zdobí centrální ostravské náměstí votivní pískovcový sloup se soškou Panny Marie, jehož autorem byl sochař Johannes Hyacint Zelander. Jako většina podobných sloupů v historických českých městech byl postaven na paměť přečkání morové epidemie ve městě na sklonku 17. století. V roce 1960 byl sloup odstraněn a nahrazen symbolem revolučních událostí roku 1948 – sochou komunistického milicionáře. Morový sloup byl rozebrán a uložen, některé jeho části byly nenávratně ztraceny nebo zničeny. K původní výzdobě náměstí se město vrátilo v roce 1992, kdy byl sloup obnoven ve své původní podobě, i když některé jeho části musely být rekonstruovány nebo zcela nahrazeny novými.

 

JIRÁSKOVO NÁMĚSTÍNejstarší pěší zóna

Už v roce 1967 byla v Ostravě z rozhodnutí tehdejšího vedení města zprovozněna první pěší zóna v republice. Její páteří se stala tehdejší Gottwaldova třída, dnes ulice 28. října. Na svou dobu představovala pěší zóna o rozloze 300 x 400 m v centru spíše organizační opatření – především byla odvedena doprava a ulice dostaly asfaltový povrch. Později se pěší zóna modernizovala. Především v 90. letech 20. století dostaly ulice a zejména Jiráskovo náměstí kvalitní žulovou dlažbu, novou zeleň. Estetizace dále pokračuje.

 

DIVADLO A. DVOŘÁKADivadlo Antonína Dvořáka 

Divadlo Antonína Dvořáka je jedna ze scén Národního divadla moravskoslezského. Novobarokní budovu navrhl architekt Alexandr Graf. Jako u prvního divadla v Československu byly použity železobetonové nosníky a horizontální překlady.

Vnitřní prostory divadla vyzdobili sochaři firmy Johann Bock & syn. Sochy na fasádě jsou dílem Eduarda Smetany, zatímco štítovou skupinu průčelí vytvořil Leopold Kosiga. Stropní obraz v hledišti namaloval akademický malíř Eduard Veith. V hlavním foyer jsou dva velké reliéfy (Drama a Hudba). Ty divadlu věnovala akademická sochařka Helena Scholzová. Hlavní oponu představující alegorii na práci, obchod a umění namalovali v ateliéru Koutský &  Rottonar.

Slavnostní otevření proběhlo 28. září 1907. Až do roku 1919 se zde hrála výhradně německá představení, po vzniku republiky se  divadlo stalo stálou scénou Národního divadla moravskoslezského. Během 2. světové války se jmenovalo České divadlo moravskoostravské, leč brzy bylo nuceno budovu opustit a přestěhovat se do Národního domu (nyní Divadlo Jiřího Myrona). Po roce 1945 neslo název Zemské divadlo, od roku 1949 Divadlo Zdeňka Nejedlého a od roku 1990 Divadlo Antonína Dvořáka.

Divadlo Antonína Dvořáka je domovskou scénou operního, činoherního a baletního souboru Národního divadla moravskoslezského a  jeho hlediště po rekonstrukci na přelomu tisíciletí pojme 517 diváků. 

  

Divadlo Jiřího Myrona

Divadlo Jiřího Myrona je jedna ze scén Národního divadla moravskoslezského. Návrh novorenesanční budovy předložil architekt Josef Srb. Národní dům, jehož stavba byla zahájena 27. června 1892, byl projektem spolku Čtenářská beseda. Ačkoliv již v prosinci 1893 fungovala budova v prozatímním provozu, teprve 16. a 17. června 1894 byl Národní dům slavnostně otevřen hrou „Paní mincmistrová“.

Roku 1906 převzal budovu Spolek Národní dům, při kterém byla ustavena Umělecká beseda plnící funkci divadelního družstva. To  začalo organizovat stálou českou scénu v Ostravě. První divadelní sezóna byla zahájena 16. září 1908 uvedením Smetanovy opery Prodaná nevěsta, poslední pak skončila operetou „Cikánský baron“ dne 7. května 1919. Po tomto datu se Národní dům stal druhou scénou Národního divadla moravskoslezského. O rok později se však hrálo již jen v Městském divadle (nynější Divadlo Antonína Dvořáka), přičemž Národní dům sloužil pouze ke společenským účelům. Od roku1925 zde sídlilo kino Kosmos.

Během 2. světové války donutili nacisté divadelníky opustit Městské divadlo a česká scéna se tak vrátila zpět do Národního domu. Ten  musel projít nutnou adaptací divadelního traktu. Adaptace skončily v lednu 1941 a již v únoru rekonstruované divadlo uvedlo operu „Prodaná nevěsta“. Po osvobození začal Národní dům opět sloužit jako druhá divadelní scéna (pod názvem Lidové divadlo). Roku 1954 byla budova přejmenována na Divadlo Jiřího Myrona na počest Jiřího Myrona, šestého ředitele Národního divadla moravskoslezského. Rozsáhlý požár z prosince 1976 budovu poničil natolik, že musela být na několik let uzavřena. Rozsáhlá rekonstrukce, při níž byl kompletně přestavěn vnitřní a zadní trakt, byla zahájena v srpnu 1980 a dokončena 28. dubna 1986.

Od slavnostního znovuotevření patří k největším divadelním scénám v republice. Je domovskou scénou operetního, činoherního a  baletního souboru Národního divadla moravskoslezského a disponuje 665 diváckými místy.

 

DŮM UMĚNÍDům umění

V roce 1923 vznikl v Ostravě Spolek pro vystavění a udržování výstavního pavilonu v Moravské Ostravě, který vypsal architektonickou soutěž na stavbu ostravské výstavní síně. Nejvyšší ocenění, dvě druhá místa, získali architekti Kamil Roškot a dvojice architektů František Fiala a  Vladimír Wallenfels. Projekt této dvojice byl také v roce 1926 realizován. Dům umění, postavený v nezvyklém originálním stylu a jednoduché architektonické úpravě, patřil ve své době k nejmodernějším stavbám v kraji. Dnes se zde vedle výstavních síní Galerie výtvarného umění nacházejí také depozitáře této instituce.

 

 

MOST MILOŠE SÝKORYMost Miloše Sýkory

V místech dnešního ocelového nýtovaného mostu přes Ostravici, který pochází z  roku 1913, stával most řetězový z  let 1847-1851. Celková délka mostu činí 92 metrů, jeho šířka (včetně dvou chodníků) je 16 metrů. Most byl rekonstruován v  roce 1979. Při osvobozování Ostravy sovětskou armádou dorazily 30. dubna 1945 ruské tanky ze středu města k mostu a  chtěly pokračovat směrem na Michálkovice a Hladnov. Tehdy se čtyřiadvacetiletý soustružník Miloš Sýkora se svým přítelem Olšákem přihlásili, že přestřihnou dráty k nacisty nastraženým náložím pod mostem. Zákrok se jim podařil, a tak vystřelili zelenou signální světlici. M. Sýkora byl však při ústupu zabit kulometnou dávkou německé hlídky. Ruský tank skutečně most přejel, na druhé straně ho však zasáhly tři protitankové střely a osádka ho musela urychleně opustit. Hrdinský Sýkorův čin pak připomíná nejen jméno mostu, ale i jeho pomník. Původně se most jmenoval Říšský most, protože byl položen na říšské silnici z Opavy do Těšína. Zajímavá technická památka unikátní mostní konstrukce spojuje moravskou a slezskou část Ostravy.

 

Evangelický kostel

Také nazývaný „Červený kostel“ je jednolodní budova obdélného půdorysu s kvadratickou věží umístěnou asymetricky do vstupního průčelí, s fasádami obloženými cihelnými tvarovkami. Byl postaven ve stylu holandské renesance podle projektu vídeňských architektů Karla Trolla a Ludvíka Faigla. Stavba probíhala v letech 1905-1907.  Slavnostní vysvěcení se uskutečnilo 1. listopadu 1907. Dominantou interiéru je mramorový oltář se šesti svícny a velkým dubovým křížem. Kazatelna je dubová, křtitelnice z mramoru ladí s  oltářem a strop je sestaven z dřevěných kazet, díky čemuž má kostel výtečnou akustiku. Ve věži jsou tři ocelové zvony a funkční hodiny s porcelánovým ciferníkem. Kostel patří mezi významné ostravské památky a v roce 1958 byl zařazen mezi národní kulturní památky České republiky.

 

KATEDRÁLA BOŽSKÉHO SPASITELEKatedrála Božského Spasitele

Druhý největší chrám na Moravě a ve Slezsku, po bazilice na Velehradě, je ozdobou a jednou z  nejkrásnějších církevních památek ve městě. Trojlodní novorenesanční bazilika je zakončena půlkruhovitou apsidou s dvěmi 67 m vysokými věžemi z r. 1889 podle projektu Gustava Meretty. Interiér je dílem Maxe von Ferstela.

V květnu 1996 tehdejší papež Jan Pavel II. založil ostravsko-opavskou diecézi a v září téhož roku byla bazilika povýšena na katedrálu. Od roku 1998 je vybavena novými nebarokními varhany. 

 

Filiální kostel sv. Václava

První písemná zmínka o farním kostele v Moravské Ostravě pochází z r. 1297 a ačkoliv název kostela v ní není uveden, je téměř jisté, že  se jedná o kostel sv. Václava, jehož první stavba v pravděpodobně románském slohu pocházela asi z poloviny 13. století. Po  požáru na počátku 14. století (zdaleka ne posledním) byl kostel obnoven. Tuto přestavbu připomíná nejstarší část chrámu – presbytář s  žebrovou křížovou klenbou. Původně gotická věž byla přestavěna v renesančním slohu v r. 1594. V průběhu 17. století přibyly dvě barokní kaple s kopulemi a také postranní kaple Panny Marie Karelské. K dalším výrazným změnám došlo na počátku 19.  století. Jedná se o nejstarší dochovanou stavební památku v Ostravě.

  

Komerční banka

Největší bankovní dům v Moravské Ostravě vybudovala v bývalé Krausově zahradě na Nádražní ulici Živnobanka. Projekt pro  ni  vypracoval pražský prominentní architekt Kamil Hilbert, jenž se proslavil jako autor dostavby svatovítské katedrály. Konstrukci gigantického paláce o více než 25 tisících m2 obestavěného prostoru tvořil železobetonový skelet s cihlovým obvodovým zdivem, jehož statiku propočítali špičkoví specialisté firmy Karel Skorkovský. Toto náročné technické dílo se skrývalo v konvenčně pojatém historizujícím vnějším vzhledu budovy s monumentálním antickým portikem. V současné době zde sídlí Komerční banka.

 

Dům knihy Librex

Projekt obchodního domu Brouk a Babka z roku 1928 zpracoval slavný český architekt Karel Kotas. Forma pětiposchoďové stavby byla částečně určena parametry železobetonové konstrukce a požadavkem přirozeného osvětlení prodejních prostorů velkým světlíkem, prostupujícím všemi patry. Funkcionalistické průčelí sestává z okenních pásů a parapetů, jež patřily k dobovým atributům „katedrál obchodu“. Později prošel obchodní dům několika necitlivými přestavbami, díky rozsáhlé rekonstrukci v roce 2001, respektující původní záměry architekta, byla jeho interiéru vrácena někdejší funkcionalistická lehkost a elegance. Dnes je tato budova sídlem Knihkupectví Librex.

 

Palác Elektra

K výrazným stavbám předválečné Ostravy patří někdejší Hornický dům z roku 1924, dnešní palác Elektra, jenž se měl stát novým centrem českého společenského života. Dům byl sídlem hornického sekretariátu, revírní rady, rozhodčích soudů, dělnické záložny a  rady zřízenců. Kromě kanceláří a bytů v něm sídlilo také kino, kavárna a knihovna s čítárnou. Stavitelé František Kolář a Jan Rubý pojali tuto mohutnou čtyřposchoďovou stavbu s frontami do tří ulic v duchu inovované klasicistní tradice, ozdobné figury horníků a  tavičů na průčelí budovy vytvořil významný ostravský sochař Augustin Handzel.

 

Palác Národní banky československé

Budova z roku 1932 je dílem architektů Jaroslava Rosslera a Karla Roštíka. Bankovní palác v tradiionalistickém stylu sloužil především k reprezentačním účelům. Sochařskou výzdobu zajistil sochař František Švec. Budovu zdobí čtyři postavy - alegorie Průmyslu, Peněžnictví, Hornictví a Zemědělství. V budově v současné době sídlí Policie ČR.

 

PALÁC BÁŇSKÉ A HUTNÍ SPOLEČNOSTIPalác Báňské a hutní společnosti

Na ulici 30. dubna se nachází velkolepá budova v moderním stylu. byla postavena podle návrhu Jaroslava Stockara-Bernkopfa v letech 1928-1929. Stavba průčelí je doplněna čtyřmi bronzovými sochami od Josefa Kubíčka, které představují dva koksaře, horníka a důlního tesaře. V současné doěb budovy slouží dopravnímu odboru ostravského magistrátu.

 

 

Obchodní dům Horník (Bachner)

Mezinárodní proslulost získala Moravská Ostrava díky obchodnímu domu Bachner, který byl otevřen v říjnu 1933. Na jeho projektu se podepsala ústřední osobnost německé expresionistické architektury – Erich Mendelsohn. Převaha vodorovných linií v  průčelích s nízkými pásovými okny začlenila architekturu obchodního domu do rušné velkoměstské ulice. Tento obchodní dům dodnes slouží svému účelu, aniž by byla původní Mendelsohnova architektura narušena.

 

Obchodní dům Baťa

Obchodní dům vyroszl na místě dvou původních objektů a svým moderním pojetím nastavil zrcadlo do té doby ještě historizujícímu centrálnímu náměstí. Baťův obchodní dům vyprojektovali zlínští architekti Jan Svoboda a František Stalmach v roce 1931.

Kontakt

Kontaktní centrum

844 121 314


Spojovatelka

599 444 444

599 442 991

facebook_logo


Úřad městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz
náměstí Dr. E. Beneše 555/6
729 29 Ostrava


Úřední hodiny »