Okupovaná Ostrava se svou industriální základnou měla pro válečnou mašinérii německé „Třetí říše“ poměrně značný význam, a to zejména v závěrečných fázích války, kdy Německo ztrácelo mnohá dobytá území. Bombardéry 15. letecké armády generála Twininga proto v pěti vlnách směřovaly proti průmyslovým a vojenským cílům, pumy však zasáhly také civilní zástavbu, a dokonce i zábřežskou nemocnici. V Ostravě a okolí jim padlo za oběť přibližně 540 lidí.

„Jednalo se o černý den v dějinách našeho města, kdy domovy Ostravanů postihla necelých devět měsíců před koncem druhé světové války takováto zkáza. Počet obětí byl navíc nešťastně umocněn skutečností, kdy se mnoho obyvatel domnívalo, že bombardéry – tak jako dříve – nad Ostravou pouze přelétají a zaútočí jinde, kdesi daleko,“ zrekapituloval ostravský primátor Jan Dohnal. „Cesta k této tragédii – stejně jako cesta ke druhému světovému konfliktu – ovšem nezačala v den náletu. Několik let předtím, v březnu 1939, nacistické Německo okupovalo Ostravu a začalo plně využívat jejích – především hospodářských – kapacit. A ještě předtím, koncem září 1938, evropské mocnosti na konferenci v Mnichově usoudily, že bude lepší přimět tehdejší Československo k odstoupení svých území Hitlerovu Německu. Některé části dnešní Ostravy se tak staly německým panstvím již na základě Mnichovské dohody, ještě před březnem 1939. Ústupky zlu však nakonec před válečnými útrapami neochránily nikoho, přičemž tehdy proklamovaný ‚mír pro naši dobu‘ se zakrátko ukázal být pouhou iluzí. Smutným důkazem jsou také právě oběti náletu ze srpna 1944.“

Vzdušného útoku z 29. 8. 1944 se v pěti vlnách účastnilo přibližně 400 letadel. Bomby zasáhly postupně Zábřeh, Vítkovice, Slezskou Ostravu, Moravskou Ostravu (včetně dnešního Přívozu) a Mariánské Hory. Nejvíce jich dopadlo na Vítkovické železárny a další průmyslové cíle jako Rüttgersovy chemické závody a důl Trojice. Výbuchy rovněž přerušily dopravu na některých komunikacích. V bombardovaných čtvrtích však utrpěla rovněž civilní zástavba, zejména pokud jde o Moravskou Ostravu a Zábřeh. Pumy v neposlední řadě zničily ještě předválečný oblíbený Obchodní dům Rix. Plný zásah obdržela i vojenská část nemocnice v Zábřehu. V jeho důsledku zde 30 lidí zemřelo a 30 utrpělo zranění.

Přestože 15. armáda USAAF za sebou měla značné bojové úspěchy, jako například bombardování ropných polí v rumunské Ploješti, srpnový ostravský nálet poznamenal válečné úsilí Německa jen velmi okrajově a postrádal tak výraznější strategickou hodnotu. Další informace na webu Archivu města Ostravy https://amo.ostrava.cz/80-vyroci-bombardovani-ostravy/.

Ostravský primátor Jan Dohnal dodal, že magistrát nechal před pěti lety, k 75. výročí náletu, umístit do Zámecké ulice pamětní desku z dílny Marka Pražáka. „Historie má své světlé i temné stránky. Zapomínat by se nemělo na žádné z nich. Devětadvacátý srpen 1944 je součástí historické paměti našeho města. Jeho oběti si zaslouží, aby o nich současné i příští generace udržovaly dějinné povědomí,“ uzavřel bilančně.