„Knihovna města Ostravy připravila také literární komentované vycházky a geolokační hru Sedm klíčů Ostravy, která obsáhla všech pět městských obvodů, zakládajících Velkou Ostravu. A knihovna se podílí také na další hře Po stopách Velké Ostravy, jejíž vítězové se mohou těšit na zajímavé ceny. Soutěžící v této hře sbírají razítka na hrací kartičky, které jim věnuje dvojník starosty prvorepublikové Ostravy Jan Prokeše. Nejbližší možnost, jak další soutěžní razítko získat, budou mít zájemci 28. dubna v průběhu akce Tančírna u altánu v Ostravě-Vítkovicích. Je potěšující, že zájem soutěžících o tuto část naší historie Ostravy je značný,“ konstatovala Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora pro kulturu. 

V průběhu březnové přednášky Knihovna prvorepubliková budou moci zájemci zhlédnout také množství unikátních archivních materiálů fondů Knihovny města Ostravy. Náleží mezi ně například dokument „návrh co dodatek k stanovám nejstarší knihovny čtenářské spolku Beseda v Moravské Ostravě,“ datován 26. července roku 1864. Knihovny tehdy nesly pojmenování kněhovny a pečoval o ně kněhovník. Ostravská knihovna se však může pochlubit také originální přírůstkovou knihou z roku 1921 s první knihou v knihovně (kterou byl Výbor básní Jakuba Ćišinskiho), seznamy knih čtenářských spolků z roku 1904, knižními seznamy fondu knihovny z let 1922–1934, dobovou korespondencí i stovkami původních knih z té doby.

České knihovny v Moravské Ostravě vznikaly díky čtenářským spolkům už od 19. století. Nově vzniklé Československo se přijetím Zákona o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 snažilo o „prohloubení vzdělanosti všech vrstev obyvatelstva.“ Knihovní zákon nařizoval obcím zřizování veřejných knihoven s četbou vzdělávací, naučnou i zábavnou. „Hospodářská a ekonomická situace v poválečné republice nebyla nejlepší, i přesto se podařilo vybudovat během několika let rozsáhlou síť čítající tisíce knihoven. Byl to jeden z nejpokrokovějších zákonů nově vzniklé republiky, který Československo proslavil po celém světě a dodnes je v očích lidí všeobecně vnímán jako jeden z nejznámějších zákonů tehdejší doby,“ vysvětlil ostravský knihovník Bohdan Volejníček.

Po přijetí knihovního zákona se zastupitelé města v čele se starostou Janem Prokešem usilovně snažili o založení veřejné knihovny Moravské Ostravy. Snahy byly korunovány úspěchem v únoru 1921, kdy byla první česká obecná veřejná knihovna a čítárna v Moravské Ostravě otevřena. Sídlila společně s německou veřejnou knihovnou v budově bývalé německé školy na dnešní Purkyňově ulici. Zápisné bylo zpoplatněno 10 korunami, vystavení legitimace 2 korunami a půjčení jednotlivého svazku 20 haléři. I přes zpoplatnění získala knihovna do konce roku 489 čtenářů, kteří si vypůjčili 9875 svazků. Celkový stav knihovního fondu na konci roku 1921 čítal 4 621 zařazených svazků. Ke knihovně náležela veřejná čítárna, která zaznamenala v roce 1921 celkem 31 427 čtenářských návštěv. O rok později byla knihovna rozšířena o oddělení pro mládež, které si mohlo vypůjčit 181 svazků. Vedení knihovny zastával městský knihovník Bohuslav Šída, díky němuž byla ostravská knihovna na poli knihovnictví velmi aktivní. Knihovník Šída prosazoval v práci se čtenáři i fungování knihovny vlastní vize i přes mnohý nesouhlas další odborné knihovnické veřejnosti.

Bohuslav Šída se narodil 28. ledna 1884 v Nýřanech na Plzeňsku a zemřel 1. prosince 1944 v Terezíně, poté co byl na podzim roku 1944 zatčen gestapem v rámci „preventivních opatření“ a uvězněn. V mládí vystřídal řadu manuálních zaměstnání, byl i horníkem. Pobýval delší dobu v zahraničí (Belgii, Anglii, Francii a Německu), díky čemuž disponoval značnými jazykovými schopnostmi. Absolvoval Státní knihovnickou školu v Praze a státní knihovnickou zkoušku složil v červnu roku 1922. Ředitelem knihovny v Moravské Ostravě byl v letech 1921–1936, v roce 1937 byl na vlastní žádost přeložen v pozici knihovníka do Bezručovy veřejné knihovny ve Vítkovicích a na vlastní žádost byl v září roku 1939 penzionován.

Za klíčový moment bylo považováno zbudování velkolepé ústřední knihovny v Moravské Ostravě. Ve večerních hodinách 9. února 1930 byla v paláci moravskoostravské spořitelny na dnešním náměstí Eduarda Beneše slavnostně otevřena veřejná knihovna a čítárna, která se do místa přesunula z původního objektu na Purkyňově ulici. Po úvodních slavnostních projevech předal starosta města a současně vášnivý čtenář Jan Prokeš, který se zasadil o vybudování knihovny, symbolicky klíče od veřejné knihovny prvnímu řediteli knihovny Bohuslavu Šídovi. Moravská Ostrava tak po roce 1930 nabízela druhou největší městkou knihovnu v republice. Ve zmíněných prostorách pak knihovna působila do roku 1996, kdy se přesunula do svého současného sídla na ulici 28. října u Sýkorova mostu.

„Základem vznikající městské knihovny Moravské Ostravy se stal knižní fond Spolku Beseda, který vznikl v roce 1862 a byl později přejmenován v roce 1877 na Občanskou besedu Moravské Ostravy. Jeho činnost pak definitivně zrušili nacisti v roce 1941. Spolek kromě knihovny a čtení nabízel i koncerty a přednášky a staral se o prosazování české kultury v jinak německé Ostravě. Čtenářských spolků na Ostravsku bylo od konce 19. století vícero, de facto v každé obci – Čtenářský a vzdělávací spolek v Přívoze, Spolek Oráč v Heřmanicích, Čtenářský spolek v Hrabové a Hrabůvce a mnohé další,“ doplňuje knihovník Bohdan Volejníček.

Z dokumentu datovaného 26. července roku 1864 dodatku ke stanovám nejstarší knihovny čtenářské spolku Beseda v Ostravě zjišťujeme, že „knihovna“ má být založena ke všeobecnému vzdělání a zábavě a obsáhnout má „poučných a zábavných kněh, obrazů a map.“ Kněhovna má být založena z přebytků finančních příspěvků dobrovolných darů. Knihy a mapy smějí být zapůjčeny za malou náhradu, kterou určí výbor besedy. „K zachování pořádků vyvolí se kněhovník, který o zakoupení nových kněh a udržení pořádku v kněhovně se starati povynován jest,“ obsahuje dále dokument (skutečně je uvedeno slovo povynován).