Historie Moravské Ostravy a Přívozu

Kapitoly z historie Moravské Ostravy a Přívozu - publikace PhDr. Antonína Barcucha vydaná městským obvodem Moravská Ostrava a Přívoz v roce 1998

Moravská Ostrava a Přívoz tvoří historické jádro dnešní Ostravy. Toto poměrně rozsáhlé území při soutoku řek Odry a Ostravice bylo od pradávna vstupním místem do Moravské brány, kudy procházely význačné obchodní cesty, spojující středomořské a západoevropské oblasti s Pobaltím. Doklady o přítomnosti pravěkého člověka se zde objevují ve velmi dávné minulosti. Nálezy z nedalekého vrchu Landek, datovány do doby asi před 300 000 lety, dokladují, že nešlo o trvalé osídlení, lidé však tehdy územím dnešní Ostravy procházeli.

Kdy získala maličká osada Moravská Ostrava, čítající několik obydlí kolem dnešního kostela sv. Václava v místech při přechodu přes řeku Ostravici, statut městské obce, není známo. Dá se předpokládat, že statut obdržela od biskupa Bruna někdy mezi léty 1267 - 1279.

Ves Přívoz je poprvé uváděna k roku 1377 v souvislosti, která ji charakterizuje jako léno olomouckých biskupů. Osada Přívoz vznikla v místech brodu nebo převozu přes řeku Odru, jejíž počátky patrně spadají do začátků 14. století. Název obce je odvozen od slova převoz a poukazuje na polohu obce u brodu přes řeku Odru. Bohatá a prosperující Moravská Ostrava odkoupila ves Přívoz roku 1555.

Město Moravská Ostrava mělo na počátku 17. století asi 1200 obyvatel, bylo výstavné, mělo 208 domů, radnici, kostel, faru, školu a špitál. Prosperita města lákala k usazení drobnou šlechtu z okolních statků a panství, která dále zvyšovala jeho prestiž. Středem města bylo obdélníkové náměstí (nynější Masarykovo náměstí), na němž vedle radnice s věží, postavenou v polovině 18. století na místě původní věže z 16. století, stálo přes 40 měšťanských domů, kamenná kašna a od roku 1702 morový sloup se sochou Panny Marie. Od 60. let 18. století prožívalo město období určitého hospodářského vzestupu. Ztrátou větší části Slezska se stává pohraničním městem, dochází k přesunu obchodních cest, takže městem začíná procházet zboží z Moravy do východních zemí. V důsledku připojení Haliče k rakouské monarchii byla zrušena celní hranice s touto novou provincií. Mezníkem v historii Moravské Ostravy byl nález černého uhlí v sousední Polské Ostravě. Prvními vlaštovkami budoucího rozvoje byly počátky dolů na území Moravské Ostravy: v roce 1840 se začalo s hloubením Dolu Šalomoun, v roce 1842 začala být hloubena jáma Karolina. Třetím dolem byl Důl Antonín a následoval Důl Jindřich. Vedle jámy Karolina byla postavena v roce 1858 první koksovna. Jedinou hutí na území města byla Žofínská huť, uvedená do provozu v roce 1873.

Rok 1847 se stal přelomem v dějinách Přívozu. Tehdy byla tato malá ves napojena na železniční trať Vídeň - Krakov. Tím byl dán jeden z předpokladů pro dynamický rozvoj tvořící se ostravské průmyslové aglomerace a způsobil přeměnu malé zemědělské vsi Přívoz v průmyslové město.

Rozvoj průmyslu a s ním příliv finančního kapitálu umožnil ve 2. polovině 19.století a na počátku 20. století přestavbu celé Moravské Ostravy a Přívozu. V roce 1898 byla dokončena stavba veřejné nemocnice na Fifejdách, roku 1890 byl zřízen nový městský vodovod a v roce 1898 byla postavena městská elektrárna a začalo se s elektrifikací města. V té době je postaven i novorenesanční kostel Božského Spasitele, náležející k největším na Moravě.

Nejvýznamnější, nejmonumentálnější a také nejdražší stavbou dokončenou v letech 1930 byla budova Nové radnice, největší radnice v republice. Zprvu odsuzovaná, stala se po letech svou typickou věží neodmyslitelným symbolem Ostravy. K dalším dominantám Moravské Ostravy patří Divadlo Jiřího Myrona, první české kulturní a společenské středisko, Divadlo Antonína Dvořáka, Dům umění a jiné architektonicky zajímavé stavby obchodních domů, hotelů, bank, spořitelen a záložen, církevních a spolkových staveb.

K nesporným pozitivům poválečného období náleží fakt, že se Ostrava stala vysokoškolským městem. Nejprve sem byla v roce 1945 z Příbrami přeložena Vysoká škola báňská (dnes VŠB - Technická univerzita). V roce 1959 v Ostravě vzniká Pedagogický institut s charakterem samostatné vysoké školy, v roce 1964 přeměněný na Pedagogickou fakultu (od roku 1991 Ostravská univerzita se čtyřmi fakultami). Rektorát Ostravské univerzity má sídlo v Moravské Ostravě, stejně jako některé fakulty VŠB - Technické univerzity.

Historické jádro města se též stalo sídlem po válce nově vzniklých kulturních institucí: v roce 1945 byl položen základ nynějšího Divadla Petra Bezruče, v roce 1951 vzniklo Divadlo hudby (nynější Komorní scéna Aréna) a o dva roky později Divadlo loutek, které se v roce 1999 přestěhovalo z Masarykova náměstí do nové budovy na Pivovarské ulici u Černé louky. Na bohaté hudební tradice navázal Ostravský symfonický orchestr (dnes Janáčkova filharmonie Ostrava). V roce 1951 vznikla Státní vědecká knihovna. Poslední den roku 1955 započala práce krajského studia Československé televize.

Jednou z největších historických změn po roce 1989 se stalo přijetí zákona o obcích, kterým byla obnovena samospráva, obce a města se opět staly samostatnými právnickými subjekty. Zřízení samostatného obvodu Moravská Ostrava a Přívoz bylo šťastným počinem. Historicky navázalo na spojení obou kdysi samostatných měst v rámci tzv. Velké Ostravy (od roku 1924) a na jejich spolužití v rámci obvodu Ostrava - střed v letech 1960 - 1971. Nový obvod je daleko přirozenějším celkem než jeho předchůdce - obvod Ostrava 1.

Moravská Ostrava a Přívoz v chronologickém přehledu:

300 000 let př. n. l.

je přibližně datován nejstarší doklad pobytu člověka na území města Ostravy - pazourkový pěstní klín ze štěrkovny u řeky Odry v Přívoze

1267, 29. listopad

první písemná zmínka o Moravské Ostravě v závěti biskupa Bruna ze Schauenburku

1268 - 1278

Moravská Ostrava získala postavení města

1371 - 1376

vybudována základní soustava městských hradeb

1377

první písemná zmínka o vsi Přívozu

1555, 1. duben

Moravská Ostrava koupila ves a tvrz Přívoz

1560

první záznamy o moravskoostravské škole

1702

na moravskoostravském náměstí postaven morový sloup se soškou Panny Marie

1742

v důsledku ztráty velké části Slezska, po Rakouskem prohrané první slezské válce s Pruskem, se Moravská Ostrava stává hraničním městem

1747

v Moravské Ostravě zřízena pošta

1799, 19. září

v Moravské Ostravě otevřena první lékárna

1840

zahájeno hloubení jámy Šalomoun, pro geologické a technické potíže uvedena do provozu až v 70. letech

1842

počátek hloubení Dolu Karolina

středem moravskoostravského náměstí proražena nová komunikace (dnešní tř. 28. října)

1846

založen Důl Antonín a Důl Jindřich

1847, 1. květen

příjezdem prvního vlaku na nádraží v Přívoze byl zahájen provoz na Severní dráze Ferdinandově

1848

do provozu uvedena první moravskoostravská nemocnice

1850

v Moravské Ostravě zřízen berní úřad a okresní soud, postaven první, ještě primitivní moravskoostravský vodovod

1851

započala těžba na jámě František v Přívoze

1851, 24. červen

byl dán do provozu řetězový most přes řeku Ostravici na tzv. říšské silnici

1852

zahájeno hloubení jámy Hlubina

1858

postavena koksovna Karolina, první koksovna na Ostravsku

1866

uskutečnilo se pravděpodobně první divadelní představení v Moravské Ostravě, realizovala jej kočovná divadelní společnost

1870

zahájeno osvětlování města plynovými lampami

uskutečněno první ochotnické divadelní představení v Moravské Ostravě

1875

v Moravské Ostravě začínají vycházet první noviny Lokalanzeiger fr Mhrisch Ostrau und Umgebung

dán do užívání nový katolický hřbitov v Moravské Ostravě při říšské silnici (dnešní Opavská)

1880

zahájila pravidelnou výrobu Žofínská huť, postavená v roce 1873 na katastru Moravské Ostravy

začíná vycházet první česky psaný i takto orientovaný časopis Ostravan, příloha týdeníku

1889

posvěcen kostel Božského Spasitele v Moravské Ostravě

1890

zřízena první vodárna pro Moravskou Ostravu v Nové Vsi

1892

zřízena městská nemocnice v Přívoze

1894

zahájen provoz místní dráhy Moravská Ostrava

Přívoz - počátek městské hromadné dopravy

otevřen Národní dům v Moravské Ostravě, středisko českého kulturního a společenského života a jeho německý protějšek Německý dům 1897

zprovozněna elektrárna v Moravské Ostravě

zásluhou Matice ostravské otevřena první česká střední škola - reálné gymnázium

vzniká první německá veřejná knihovna v Moravské Ostravě 1898

zásluhou spolku Veřejná knihovna a čítárna pro Moravskou Ostravu a okolí založena první česká knihovna

otevřena městská nemocnice na Fifejdách

1899

posvěcen kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Přívoze 1900

1900, 2. srpen

Přívoz povýšen na město

1907

postavena budova německého městského divadla (dnes Národní divadlo moravskoslezské)

zahájeno hloubení jámy Odra v Přívoze

1909

postavena koksovna při Dolu František v Přívoze

1921

založena Kulturní rada pro širší Ostravsko

1923

založen Archiv města Ostravy

1924

postavena budova policejního ředitelství v Moravské Ostravě

1924, 1. leden

obce Moravská Ostrava, Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory, Zábřeh, Hrabůvka a Nová Ves sloučeny do jedné místní obce pod názvem Moravská Ostrava, do jejího čela jmenován Jan Prokeš jako vládní komisař

1925

dokončena stavba moravskoostravského krematoria, kubistické stavby evropského významu

1925, 3. duben

ustavující zasedání moravskoostravského městského zastupitelstva, starostou zvolen Jan Prokeš

1926

postaven Dům umění v Moravské Ostravě

1928 - 1933

zřízeny Komenského sady

1929

postaven justiční palác krajského soudu s věznicí

1930

dokončena stavba moravskoostravské radnice, největší v republice

1939, 14. březen

obsazení Moravské Ostravy německými vojsky zahájena okupace českých zemí

1941, 1. červenec

zřízen magistrát statutárního města Moravské Ostravy, s Moravskou Ostravou sloučeno 12 obcí

1945, 30. duben

Moravská Ostrava osvobozena z nacistické okupace

1945

vzniká divadlo Kytice, předchůdce Divadla Petra Bezruče

1947, 28. říjen

slavnostně odevzdána do užívání první umělá ledová plocha ve městě - Ostravský zimní stadion J. Kotase

1951, 2. únor

byla výnosem ministerstva školství, věd a umění zřízena Státní vědecká knihovna v Ostravě

1951, 30. říjen

slavnostně otevřeno Divadlo hudby

1953

založeno Divadlo loutek

1954, 16. květen

volby do národních výborů, po nichž byly v Ostravě a v Přívoze ustanoveny obvodní národní výbory

1959

vzniká Pedagogický institut s charakterem samostatné vysoké školy, v roce 1964 je přeměněn na Pedagogickou fakultu (od roku 1991 - Ostravská univerzita se čtyřmi fakultami)

1960, 12. duben

konaly se volby do národních výborů, sloučením s Obvodním národním výborem Ostrava - střed zaniká Obvodní národní výbor Ostrava - Přívoz

1971, 26. 27. listopad

konaly se volby do národních výborů, zaniká Obvodní národní výbor Ostrava - střed, nový Obvodní národní výbor Ostrava 1 je rozšířen též o katastrální území Mariánských Hor, Hulvák, Nové Vsi a části Vítkovic

1989, 21. listopad

na tehdejším náměstí Lidových milicí v Moravské Ostravě se konala několikatisícová demonstrace, její účastníci požadovali vyšetření zásahu pořádkových sil 17. listopadu proti studentům v Praze, zahájení celospolečenského dialogu a svobodné volby, před divadlem J. Myrona demonstranti vyslechli prohlášení studentů Vysoké školy báňské, kteří vyhlásili týdenní stávku

1990, 24. listopad

konají se komunální volby, je zřízen městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz

2014, 9. - 12. září

Úřad městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz se stěhuje z budovy Nové radnice do prostor bývalé České spořitelny na náměstí Dr. E. Beneše 555/6.

Rychlý kontakt