Dne 18. prosince 2000 schválila vláda Nařízení č. 494/2000 Sb. o podmínkách poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu regenerace panelových sídlišť. Jednou z povinných náležitostí přikládaných k žádosti o poskytnutí dotací je zpracovaný Projekt regenerace panelového sídliště (dále PRPS). Vedení úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz rozhodlo na jaře roku 2012 o zadání vypracování studie regenerace sídliště pro lokalitu Fifejdy II. Jako první krok plánovacího procesu je zadáno zpracování této studie urbanistické koncepce, která by koncepčně pojmenovala základní problémy sídliště a pro jejich řešení navrhla komplexně ideu optimálního cílového stavu tak, aby bylo možno dále stanovit priority regenerace a kroky pro další přípravné práce. Zadáním studie reaguje městský úřad na podněty obyvatel, kteří se obracejí na úřad města s žádostmi o řešení problémů s parkováním, nedostatkem dětských hřišť, stavem zpevněných ploch a dalšími problémy. Studie byla v průběhu zpracování projednávána a konzultována se zadavatelem jak v investiční komisi dne 11. 06. 2012, tak na pracovní schůzce dne 13. 06. 2012. Tato urbanistická studie řeší komplexně koncept regenerace veřejných ploch pro sídliště Fifejdy II, ale neobsahuje všechny formální a věcné náležitosti dle nařízení vlády č. 494/2000 Sb. Pro úspěšné podání žádosti o dotace ze státního rozpočtu bude nutno tuto studii podrobněji rozpracovat v souladu s požadavky obsažené v Příloze nařízení vlády a přiložit požadované doklady (např. doklad o schválení projektu regenerace panelového sídliště zastupitelstvem obce, pravomocné územní rozhodnutí případně pravomocné stavební povolení pro 1. etapu realizace, ….).

Území řešené v rámci studie urbanistické koncepce se nachází v centrálním městském obvodu města Ostravy a je vzdáleno cca 3,8 km vzdušnou čarou do centra města. Je vymezeno ze tří stran poměrně rušnými městskými komunikacemi - ze severu a východu komunikací Hornopolní, ze západu komunikací Novinářskou. Z jihu jej vymezují oplocené plochy jak nestabilizovaného území pozemků v soukromém vlastnictví přímo navazující na plochy nákupního centra, tak areál pivovaru.

Řešené území se rozkládá na ploše 37,9 ha a vykazuje rozlohu veřejných prostranství cca 29,5 ha ( bez oplocených areálů, ploch budov).

V sídlišti žije zhruba 2988 domácností, což představuje cca 7770 obyvatel.

Vymezení řešeného území Fifejdy II. naleznete ZDE

Mapu s vyznačením okolí sídliště Fifejdy II. naleznete ZDE

Stávající urbanistická koncepce sídliště je charakteristická čtyř- a osmipodlažními deskovými domy, které doplňují v jihozápadní části u Novinářské ulice osmnáctipodlažní věžové objekty a v severní části dvanáctipodlažní výrazně členěné bodové stavby. Okrajový pásový systém zástavby sídliště umožnil orientovat do vnitroblokového prostoru školskou vybavenost a využít terénních rozdílů k úpravě zeleně sídliště. V jednom z vnitrobloků vzniklo v osmdesátých letech originální dětské hřiště - „minikrajina“, jež je pojato jako výtvarné dílo – uměle modelovaný terén s rozsáhlou kompozicí výtvarných plastik. Kvality tohoto hřiště v uniformním prostředí sídliště jsou nesporné, dílo bylo v minulosti odbornou veřejností několikrát oceněno.

V současné době potřebuje dílo provést neodkladné stavební opravy a úpravy, aby bylo nadále udržované v provozuschopném stavu – na projektu oprav se již pracuje.

Obchodní vybavenost jedno- a dvoupodlažní je orientována k Novinářské a Hornopolní ulici a bezprostředně navazuje na zastávky městské hromadné dopravy. Dodatečně byly v sídlišti do bezprostřední blízkosti areálu pivovaru v roce 1983 vklíněny dva zdvojené věžové objekty o 16-ti podlažích, jež zde působí poněkud problematicky.

Cílem regenerace sídliště je komplexní řešení obytného prostředí. Jedná se přitom o esteticky kultivovaný návrh tvorby veřejných prostranství - dopravy, zeleně, uličního prostoru, sportovišť a hřišť - zkrátka všech prostor mezi domy na sídlišti. Současně se úpravami řeší i optimální provozně - dopravní řešení tak, aby sídliště dobře fungovalo, aby se v něm obyvatelům lépe žilo a aby bylo i nadále atraktivním a přitažlivým místem pro bydlení i odpočinek pro všechny skupiny občanů.

Urbanistická studie ve své návrhové části reaguje na výsledky rozborů stávajícího stavu. Pro další fázi přípravy projektu regenerace je však nepostradatelné si tento návrh ověřit v konfrontaci s podněty a přáními obyvatel. Zde se jeví jako velmi účelné provedení dotazníkové ankety v domácnostech na sídlišti a přímé projednávání studie s veřejností.

Následně by neměly nastat významné konflikty během realizace jednotlivých úprav, nicméně je důležité, aby veškerý proces přípravy projektů a následné realizace byl neustále představován širší veřejnosti. Je tedy nutné zajistit neustálou komunikaci a představování jednotlivých kroků obyvatelům prostřednictvím sdělovacích prostředků a především diskuzemi a setkávání se s občany v různých přípravných fázích realizace.

Základní cíle v oblasti využití území:

- vytvořit jasné gradace všech ploch: polosoukromých prostor (bezprostředního okolí obytných domů), poloveřejných ploch ( společné prostory k setkávání mezi domy - hřiště pro nejmenší děti, sportoviště, společné aktivity), veřejných prostor (podél komunikací a hlavních pěších tahů, v okolí občanské vybavenosti)

- přiřadit odstavná stání v blízkosti domů

-zatraktivnit bezprostřední okolí obytného domu ( např. členící vegetace, modulace terénu…)

- dosáhnout vyváženosti možností sociální komunikace a intimity ve veřejném prostoru

Základní cíle v oblasti dopravy:

- v ulicích, kde to situace dovoluje, nahradit stávající systém jasného přechodu mezi komunikací a chodníkem systémem „měkkého“ přechodu. Takto se stanou především nové obytné ulice prostorem pro komunikaci, mohou sloužit k pobytu a dětských hrám

- zřídit odstavná stání v počtu výhledově nezbytně nutném, prostorově je přiřadit do blízkosti obytných domů. Největší počet stání zřídit podél stávajících komunikací, dále vybudovat parkoviště s důrazem na citlivé začlenění do ansámblu obytných domů _ doplnit a hierarchizovat stávající síť chodníků

Základní cíle v oblasti estetizace urbanistického prostoru:

- vytvořit spojovací prvky v na sebe navazující obytné zástavbě

- atraktivita prostoru - střídání prostor urbanisticky uzavřených, polozavřených a otevřených, tzn. uplatňovat princip hierarchizace a separace prostor

- vykazovat menší prostory s vlastní neopakovatelnou atmosférou, vytvořit místa se zvláštní topografií a ty individuálně posílit

- zlepšit čitelnost vstupů a vjezdů do území a čitelnost funkcí veřejných prostranství- vytvářet kultivovaný design ulic, chodníků, parkovišť - cílem je přeměna těchto ploch k „pozitivnímu“ prostoru

- používat stromy, keře, dřeviny jako prostorotvorné elementy, vybírat vhodnou vegetaci vzhledem k funkci a lokalitě a s ohledem na následnou údržbu, využívat modulací terénu

- přeměnu sídliště a jeho veřejných prostranství provádět především s použitím vhodných materiálů s dlouhou délkou životnosti a snadnou údržbou.

Schéma urbanistické kompozice naleznete ZDE

Komplexní urbanistický návrh naleznete ZDE